Je jisté, že každý ze dvou set poslanců by měl nějaký ten pozměňovací návrh. Každý by měl někde nějakou svoji vizi, jaká částka by se měla kde navýšit nebo přesunout. Vzniklo by tak krásných kulatých dvě stě rozpočtů. Ale to samozřejmě není ani cílem, ani naštěstí možné. Z toho důvodu byla dána důvěra vládě, jejíž úkolem bylo sestavit rozpočet podle nejlepšího vědomí a svědomí. Úkol to byl nesmírně obtížný. Je samozřejmé a logické, že každý by si přál pro určitou oblast více finančních zdrojů. Vyzdvihovat, co je „důležitější“ a co si podporu „zaslouží víc“ je potom především hra argumentů. Někdy pádných, často ale velmi nepřesvědčivých. Na první dojem má pravdu ten, kdo umí argumentovat obratněji, což ovšem ještě vůbec neznamená, že argumentuje správně a že pravdu má. Jen se to „dobře poslouchá“. A snaha peníze navyšovat se poslouchá samozřejmě mnohem lépe než snaha peníze škrtat. Proto ČSSD a KSČM mají tak líbivou rétoriku, která na nejednoho občana platí.

Hlavní je ovšem k řečenému „A“ položit otázku na nevyřčené „B“: odkud se peníze berou? A najednou se už dostáváme k jádru problému: stát se zadlužuje. Občané své vlastní dluhy vnímají jistě citlivě a zajímají se o to, jak a kdy je budou moci splácet. Jak ale vnímají státní dluh? Jako dluh, který s nimi nemá co společného? To je ale právě ten omyl: dluhy nezaplatí nikdo jiný, než právě zase občané a jejich potomci. Každá půjčka je drasticky úročena..Státní dluh není výjimkou a musí se také „udržovat“. A sem patří největší vykřičník: jenom samotná roční „údžba“ stojí sumu, za kterou by bylo možné pořídit desítky, ne-li stovky domovů důchodců, dotace na vše, co je opravdu potřebné atd. O tom se ovšem samozřejmě v plamenných proslovech pana Bohuslava Sobotky a jiných taktně mlčí…

Kdo má velké dluhy, ať už jednotlivec nebo „stát“, tedy jinými slovy všichni jednotlivci ve státě, stává se jejich otrokem a postupem času jim musí víc a víc sloužit. Udělejme všechno pro to, abychom nebyli jejich sluhy…Ti, kdo nás do tohoto otroctví uvrhají, se k odpovědnosti nebudou hlásit a nebudou nás z něho za své vykupovat.