Janis Sidovský - ředitel marketingu a PR TV Barrandov

“O hvězdných eventech a o hvězdách na nebi i na zemi”

Nelze se divit, že začínající televize velkého formátu spojila svá očekávání s odborníkem v oboru, který má nejen dost zkušeností, ale také dost odvahy a elánu být příslibem do budoucna. V lednu 2008 se stal mluvčím TV Barrandov Janis Sidovský. Od března působí jako ředitel marketingu a PR TV Barrandov. V červnu 2008 byl zvolen místopředsedou představenstva Barrandov Televizní Studio a.s.

Je právem považován za špičkového specialistu na PR a marketing v bouřliých vodách showbusinessu. Tato oblast je specifická, složitá a nepřehledná. Stojí za úspěchem mnoha hvězd populární hudby, muzikálů i divadla . Kromě toho se sám autorsky a producentsky podílel na řadě televizních programů a získal tři platinové desky. Méně lidí už ví, že také přednáší na katedře sociální a masové komunikace University J. A. Komenského v Praze.

Zajímavé je, že když Janise Sidovského potkáte, máte pocit, že se čas zastavil, protože vypadá stále stejně, ne-li mladší a mladší. To je při všech starostech a odpovědnosti malý zázrak. My jsme se v rozhovoru zaměřili na vše, co je výsledkem zvládnutí všech těch starostí a odpovědnosti…jednou z velkých událostí bylo vykročení nové televize na svou cestu mezi diváky…

M.H.: Na co jste kladli při zahajovací show největší důraz?

J. S.: Chtěli jsme se představit ve velkém stylu, protože vstupujeme na trh, který je už značně obsazen. Zahajovací párty měla vzbudit dojem, že vniká něco nového, čerstvého, velkého a hvězdného. Proto jsme zvolili prostředky umocňující atmosféru něčeho mimořádného: před vchodem hořely ohně, uvnitř ateliéru číslo sedm zněla sférická hudba, probíhaly tam projekce, vzduchem se vznášely provazochodkyně apod. Prostor byl rozčleněn díky mimoúrovňovým plochám. Mimochodem závěsná akrobacie je krásná a u nás není okoukaná. Venku je velmi oblíbená. Při svých show ji využívá například Madonna.

M.H.: Vytvořit na párty dojem něčeho hvězdného – myslíte tím také ve smyslu něčeho spojeného s vesmírem?

J. S.: Samozřejmě. Ten den se totiž na nebi také rozsvítila nová hvězda se jménem TV Barrandov, kterou jsme si pořídili. Je skutečná, registrovaná v NASA a nachází se v souhvězdí Orion.

M.H.: Neříkáte to jako vtip? Nejde o nějakou hvězdu například tady na stropě filmového ateliéru?

J. S.: Ne, to je opravdu reálná hvězda. Můžete se na ni podívat ve hvězdárně.

M.H.: Jak to probíhá, když si někdo chce objednat vlastní hvězdu?

J. S.: Existuje mezinárodní registr hvězd a tam si ji můžete koupit. (Vzhledem k tomu, že znám jen registr motorových vozidel, byla pro mě tato informace neuvěřitelná.)

M.H.: Dají mi vybrat?

J. S.: Ano, my jsme vybrali hvězdu ze souhvězdí Orion. Orion je symbolem sebevědomí, síly a krásy – a to se k nám hodilo.

M.H.: Když se od hvězdy na nebi dostaneme k růžové pěticípé hvězdě ve Vašem logu, co přesně symbolizuje?

J. S.: Hvězda TV Barrandov není růžová, přesný název barvy je magenta. Je otevřená – jeden její cíp se otevírá a tím symbolizuje otevřenost novým názorům, přístupnost novým trendům, ale také otevřenost vůči publiku. Nové nápady chápeme ve smyslu nabídnout divákům alternativu ke stávajícím televizím. Hvězda vzbuzuje také různé asociace, které jsou v tomto případě pozitivní. Jako symbol působí přívětivě.

M.H.: Některé komentáře poukazují na to, že jste při zahajovacím večeru vsadili opět jako všichni na samé známé tváře. Proč?

J. S.: Není to úplně tak. Za vším byla symbolika a určitý záměr. Jednak tam měly vystoupit samé „jedničky“. To se povedlo, protože zazpívalo několik Zlatých slavíků, např. Karel Gott, který z těch celkem šedesáti tří má většinu, potom Lucie Bílá, Hana Zagorová, Pepa Vojtek ze slavičí skupiny Kabát…Závěrečnou píseň zpívaly tři generace umělců: Helena Vondráčková, o generaci mladší Ilona Csáková a ještě o generaci mladší Zbyněk Drda a Šárka Vaňková. Moderátorem byl vedle Zuzany Bubílkové také Miloš Knor, tedy zcela neokoukaná tvář. To mělo symbolizovat předání štafety zavedených tváří méně známým.

M.H.: Večer měl celkem tři části. Nezačínal a nekončil show a přímým přenosem…

J. S.: Úvodní VIP koktejl byl společenskou událostí pro zvané hosty. Nabídka na něm byla vybranější. Nowaco například připravilo výběr z mořských ryb, naprostou lahůdku. Ta na závěrečné after-show-party sice chyběla, ale na ní šlo už mnohem víc než o navazování kontaktů o zábavu určenou všem. Tam se každý mohl odvázat.

M.H.: Narození nové televizní stanice, to je velká událost. Když se ohlédnete zpět na průběh celého eventu, jste spokojen, nebo jste se musel potýkat s nějakým nečekaným problémem?

J. S.: Byla opravdu velká akce. Na koktejlu jsme hostili čtyři sta lidí, na show bylo sedm set diváků a ti všichni potom přišli na after-show-party. Vznikl jeden svízel, který jsem musel řešit velice operativně. Paralelně s pořadem Devadesát minut jsme přímým přenosem vysílali také vstupy na koktejl. Devadesát minut je zpravodajský blok od půl šesté do sedmi hodin večer. Měl jsem domluvené, že v půl sedmé přijde moderátor z tohoto pořadu a na jevišti uvede generální ředitelku paní Vozárovou a kmotry našeho startu. Kmotrou byla také paní Líba Šmuclerová, která se o něco málo zpozdila a přišla před tři čtvrtě na sedm. V tu dobu ale náš domluvený moderátor musel být zpátky ve studiu v přímém přenosu. Musel jsem okamžitě jednat: buď to uvést sám, nebo sehnat záskok. Uviděl jsem jednoho kamaráda moderátora, napsal mu text na ubrousek a on všechno bez zaváhání zvládnul tak, že nikoho nenapadlo, že to měl uvádět někdo úplně jiný. Taková situace může nastat na každém eventu. V tu chvíli je potřeba mít zkušenosti a vědět si rady.

M.H.: Jaký význam jako televize přikládáte eventům? Šlo o jediný svého druhu?

J. S.: Ještě před samotným startem televize jsme pořádali velmi neformální event na filmovém festivalu ve Zlíně, kde vystoupili Roman Holý a Matěj Ruppert na náměstí. Tam jsme představili novou televizi mladým filmařům, na které se také zaměřujeme. Máme pro ně vlastní pořad Profilm. Další event jsme organizovali na karlovarském filmovém festivalu, kdy jsme oznámili datum startu. Šlo o velkolepý večírek. Objevily se na něm dekorace z Arabely, kostýmy z Amadea. Představilo se tak spojení Barrandov-Studio a Barrandov-Televize. Dále proběhl nezávislý večírek v klubu Radost, kde se promítaly nezávislé filmy za účasti umělců z undergroundu. Následoval zmíněný velkolepý openning. Do budoucna chystáme prezentaci na filmovém festivalu v Cannes. Představíme se jako skupina, protože se domníváme, že spojením studia-televize jsme pro filmaře zajímaví. Filmy, které u nás natočí, můžeme odvysílat v televizi. Jsme spojené nádoby a to může být v mnoha ohledem výhodné pro obě strany. V létě se znovu budeme prezentovat na festivalu v Karlových Varech. Tentokrát ale nejsem zastáncem velké párty. Nemyslím si, že by to bylo v době hospodářské krize rozumné. Chystáme tam ale velmi zajímavou akci ve spojení s jednou charitativní organizací.

M.H.: Prozradíte jakou?

J. S.: Zatím ne, na to je ještě brzy.

M.H.: Televize, filmové studio….jste spojeni s filmy a jejich premiérami. Premiéry jsou svébytným eventem. Připravujete v tomto směru nějaký?

J. S.: Jsme mediálním partnerem některých projektů, například aktuálně filmu „Milk“ se Seanem Pennem, který je nominovaný na osm Oscarů. Také jsme partnerem muzikálů Mona Lisa a Drakula. Eventy si pořádají ve své režii, my je budeme propagovat. Sami půjdeme trochu alternativnější cestou. Chceme organizovat road show po městech, kde se bude vypínat analog. V regionech na náměstích chystáme happeningové akce. Zaměříme se na podporu alternativních filmů. Přestože úvodní show byla v komerčně obvyklém stylu, v dlouhodobém horizontu chceme oslovovat alternativnějšícho diváka.

M.H.: V jakém smylu slova „alternativnějšího“? Mnozí si pod tím mohou představit pouze Klub náročného diváka, tedy opačný extrém komerce.

J. S.: To není jen to. Jde o jiný typ dokumentu, jiný typ zábavy a filmu.

M.H.: Zažil jste bezpočet různých párty, v Čechách i v zahraničí. V čem se liší?

J. S.: Tady u nás stále ještě panuje představa, že se musí prohýbat stoly a jinak to není ono. Například v San Franciscu nebo v New Yorku jsem nezažil takové hýření jídlem jako v Čechách. Především tam ale párty nejsou o jídle, ale o zážitku, který je například z filmařských večírků neuvěřitelný. Vystoupení nejrůznějších umělců, hudba, pro mě dosud neslyšená, trojrozměrné projekce, důraz na vizuální efekty – to všechno patří k párty extratřídy, na kterých vás atmosféra opravdu pohltí. Existují vyhlášené filmové nebo muzikálové akce, které jsou naprosto fantastické. Například Broadway Bars je benefiční akcí proti AIDS. Řada umělců z Broadwaye byla HIV pozitivní, obzvlášť v osmdesátých letech a v devadesátých letech umírali. Tehdy vznikla myšlenka, že se setkají všechny hvězdy ze všech muzikálů a vytvoří speciální program. V něm vidíte neuveřitelné kostýmy, úžasné choreografie a vystoupení. Lítek je velmi drahý, je v něm zahrnuté kromě tříhodinové show také jídlo a pití, ale účel všeho je vybrat peníze pro boj s AIDS.

M.H.: Na jaký večírek byste se chtěl určitě podívat?

J. S.: Ještě jsem nebyl u Eltona Johna, kam se doufám podívám. Organizuje velmi stylizované večírky, jak do období, tak i témat. Například loni bylo motivem Safari, takže měl na zahradě živá zvířata jako zebru apod. To u nás ještě není zvykem.