Slovo v médiích Zpět na výpis

Kdo s koho v evropském ringu

Články | 11. ledna 2010, 15:30

V rámci struktur EU se objevuje požadavek na desetiletý hospodářský plán EU. To je jeden z prokazatelných důkazů toho, jak moc si unijní úředníci fandí. Kdo a s jakým předstihem předpokládal a avizoval světovou ekonomickou krizi? Nevzpomínám si. Ale teď se náhle objevuje odvážný cíl plánovat hned celých deset let dopředu

V rámci struktur EU se objevuje požadavek na desetiletý hospodářský plán EU. To je jeden z prokazatelných důkazů toho, jak moc si unijní úředníci fandí. Kdo a s jakým předstihem předpokládal a avizoval světovou ekonomickou krizi? Nevzpomínám si. Ale teď se náhle objevuje odvážný cíl plánovat hned celých deset let dopředu. Mnozí mají ještě v paměti, kdo si troufal jen na pětileté plány a jak to ve výsledku vypadalo. A zatímco jedna menší země jako je Česká republika od těchto plánů po zkušenostech ustoupila, mnohem větší celek jako je celá Unie se na ještě velkolepější chystá.

Centralizace rozhodovacích pravomocí do Bruselu, plánování na deset let dopředu…kam to tak spěje…?

Plány se musí vyvíjet, jejich plnění kontrolovat. A čím větší celek, tím více se musí vzájemně koordinovat. Celý tento proces se musí regulovat a posléze opět kontrolovat. Nejlépe bude s ohledem na složitost celého děje založit instituce zabývající se plány na zvýšení efektivity jednotlivých procesů. Nad tím vším by mohl mít někdo dohled, a protože jde o dohled velkého rozsahu, někdo by ho měl koordinovat, plánovat a jeho efektivitu vyhodnocovat. To by se mělo samozřejmě kontrolovat…. A pokud by s tím byl někdo nespokojen, je potřeba, aby se měl kam obrátit se stížností… A to vše se musí samozřejmě financovat.

O co tedy jde: stanovit míru toho, v čem je EU nutná a prospěšná. Zde je nutno zdůraznit,

že velký význam má. Jde o to, v jakém momentu se začne stávat samopožírací a kontraproduktivní. Teď se k tomu ještě vyjadřují státy. Až budou mít nadnárodní instituce dostatečnou moc a pravomoce, samy si jen těžko budou chtít neefektivitu ve vlastním zájmu přiznat…

Státy hledají kompromisy. Scházejí se, jednají, rokují, často pouze s formálním výsledkem. Výstupem pak bývá nejednou pouze vyjádření „připravenosti pokračovat v jednání o dané otázce“, nikoliv však konkrétní závěr. To je logické, často se neshodnou ani dva lidé, natož sedmadvacet států…

Velmi zarážející je, že rozbujelost systému EU vede už teď dokonce k tomu, že se proti sobě staví Evropské komise a státy EU: Evropská komise chce žalovat státy EU kvůli platům unijních úředníků. Ti je chtějí mít vyšší. Proč ne, mohou argumentovat shora popsanými procedurami. Je jich hodně. Tak dochází k varovnému paradoxu:

Uvidíme v rámci jednoty EU: kdo s koho? Vyhraje Evropská komise zastupující státy EU, nebo přímo státy EU? Kdyby to nebylo tak smutné, je to v podstatě velmi humorné.

Komentáře

Reagovat na příspěvek

(email nebude zveřejněn)

 

Vyplňte následující slova bez mezery: No Spam

Upozorňujeme, že příspěvky obsahující vulgární výrazy, reklamu, či příspěvky nevztahující se k tématu mohou být smazány.